Já jsem měla s klukem perfektní těhotenství. Malého jsme počali na dovolené v Tunisku, tak byl už v bříšku takový pohodář. Nebylo mi zle, přibrala jsem sice, ale jsem normálně plnější, takže to nebylo zase až tak moc znát, těhotenské chutě jsem taky neměla. Druhé dítě zatím neplánujeme, ale kdyby jsem byla jednou podruhé těhotná, tak bych si moooc přála mít tak super těhotenství, jako s prvním dítětem.

ahojky, já už mám 8 měsíční holčičku a celé těhotenství jsem byla doma na riziku. Brala jsem léky, krvácela, injekce, hospitalizace a pořád ležet a ležet. Bylo to nekonečné a strašné, přesto to samozřejmě mělo konce. Naštěstí krásný konec, kdy se narodila holčička. Ovšem to co prožívám teď, je ve spojení s těhotenstvím nic. Bohužel na to tu není diskuse......všem kteří zvládáte mateřskou v pohodě a s úsměvem gratuluji.....já to tedy nejsem.

myslím, že je to normální. Moje mamka například, když čekala mě, měla první 3 měsíce normálně "menstruaci". Kamarádka to taky zjistila až ve třetím, předtím normálně krvácela. Takže by to mělo být v pořádku.

ahojky, měla jsem pocit, že jsem v tom, ale test jsem si neudělala, pak jsem to v termínu dostala, tak jsem to pustila z hlavy. Ve skutečnosti to bylo trochu jiné, slabší než jindy a trvalo to pouze dva dny. Nedalo mi to a test mi teď ukázal, že jsem těhotná. Bojím se, aby bylo vše OK, snad je to normální, že se takto na začátku krvácí ani se mi nechce to nikomu zatím říkat, asi vyčkám a zajdu na gyndu...

Kvůli zdravotním problémům jsem byla na rizikovce hned od počátku. Bylo to dost dlouhé období bez každodenního kontaktu se spolupracovníky z práce. Často jsem upadala do stresu a strachu, zda bude vše v pořádku.Měla jsem časté bolesti hlavy, vše mě dojalo k pláči. Nakonec přišly i obavy, jak to všechno zvládnu, až se to narodí.Moji blízcí mě podrželi a já to zvládla. Myslím, že si tím projde většina těhulek, holt hormóny s námi cvičí.Chlapi to těžko chápou, ale chtěla bych je vidět v takové situaci, jak by vyváděli. Vydržte!!!!