Naprostý souhlas!

Holky proberte se! Já chápu, že si chceme každá užít, dokuď sme mladý, hezký, plný energie, ale věřte tomu, že dítě není nemoc :) a lze si život užívat i s nima. Prostě to na ten rok, max dva zkousnete a jede se dál.

Podle mě je hranice někde na 30 letech i to je z pohledu biologie zbytečně hraniční. Když si vzpomenu na svou mamku a její těchotenství ve 20 letech, tak je to přeci jenom velký věkový skok :)

Pozdě je hlavně i biologicky. Pravděpodobnost otěhotnění jsou jednotky procent a potratu desítky...

Budoucí maminky, které se snaží otěhotnět a stále se nedaří, vyzkoušejte ovulační test Predictor FERTILITY! je schopen určit 2 nejplodnější dny v přpadě standardního 28 denního cyklu (je vhodné testovat 12.den cyklu).Já jsem byla maximálně spokojená, ovulaci mi vždycky ukázal a pak už se nám to hned povedlo.

ahojky rada by\ se stebou seznamila

Ahoj, mám kamarádku, jejíž rodiče stavěli dům, stále jen šetřili, dřeli se a pak se přidaly zdravotní problémy. Kamarádka, jejich první a zároveň i poslední vymodlené dítě, přišla na svět až když bylo mamince 40 let. Tatínek byl ještě starší, když s ní šli poprvé do školy, každý si myslel, že jde s babi a dědou. Kolem puberty se jejich názory silně rozcházely a když nastoupila na střední, tatínek zemřel. Nyní jí bude třicet, čeká své první miminko a vůbec neví, jak vše bude zvládat. Nejen že se bude starat o svoji novou rodinu, ale i o nemocnou matku, které je dnes již 70 let. O tom, že by se maminka dožila pravnoučat, jak tomu bývá u párů, jenž mají děti v produktivním věku, tak o tom nemůže být ani řeč. Až nyní jsem si opravdu uvědomila, že příroda nejlépe ví, kdy je ten pravý čas, bez ohledu na trendy moderní doby.

Ahoj,tak první děti jsem měla v 19,20 a 23letech.Vychovala jsem je najednou,ale musela jsem svůj čas dělit mezi všechny tři,zároveň zaměstnání a domácnost.poslední dítě jsem měla ve 40,5 letech (dříve se to totiž nepodařilo),ale nemám pocit že by jsem byla stará.Ba naopak,nemám čas přemýšlet jestli mě něco bolí.Užívám si pozdního mateřství a zcela mě naplňuje.Synovi se věnuji a užíváme si výlety a různé aktivity,které by jsem bez něj asi ani nedělala.Nemůžu říct,že by jsem něco nestíhala,ale mám spíše jinak nastavené hodnoty a priority.Dávám přednost synovi,ale neznamená to že ostatní zanedbávám.Hlavně vše řeším s větším klidem a rozmyslem,než když mě bylo 20let.A není nad klidné a spokojené dítě,ať je to v jakém koliv věku.

Ahoj. První jsem měla ve dvaceti a druhé teď ve 35ti letech. Když si můžu dovolit srovnání, Tak teď si to více užívám. Ne že by předtím ne, ale chtěla jsem ve dvaceti stíhat mimi,zábavu a být i manželka,zařizovat a kdo ví co ještě. No, asi sem i stíhala,byla jsem mladá. Teď už tolik nestíhám,ale vtip je v tom, že tedˇ jsem tu jen pro mimi a rodinu,tj děti a přítel. A taky pro sebe a to je ta rodina. Chápete,že? Myslím si že je to na každém podle toho jak se cítí,jaké má priority. Hlavně musí být děťátko chtěné a s rozmyslem. Takže tak. Ahoj Helča

Ahojky já jsem otěhotněla v 19 narodila se mi zdravá holčička a teť ve 22letech mám clapečka nevím každý se cítí na dítě v jiným věku ale já si osobně myslím že je pozdě mít dítko už v 35 nebo 40 nejen že nebudete mít sílu na jejich pubertu ale ale co je hlavní můžete mít problémy z porodem a můžete nejen ohrozit váš život ale i mimča.

Ahoj, musím souhlasit s Táboračkou. Ten dnešní trend se mi zdá špatný z několika pohledů. Jednak přibývají páry, jenž mají v pozdním věku problémy s početím vlastního potomka a také vůči dětem, které mají starší rodiče, je to dost sobecké. Nejde jen o to, že třeba v padesátce už nemáte sílu na pubertu, ale s přibývajícím věkem tělo nemá už ani dost fyzické síly, mohou přijít nemoce a jak pak chtějí tito rodiče platit dětem školy, pomáhat s vnoučaty a podobně. Je proto jistě lepší netoužit hned po luxusu a mít včas zdravé děti, později si na vše pěkně vydělat a našetřit a až děti trochu povyrostou, frčet s nimi třeba k móóóři.

My jsme si první dítě pořídili také kolem 30 let. Myslím, že je to určitý trend dnešní doby, a nevidím v tom nic špatného. Lidé už mohou v tomhle věku dítě zabezpečit a jsou na něj připraveni. Zdá se mi ale že lidé, kteří si pořízují dítě třeba po čtyřicítce jsou trošku sobečtí. Vůbec si neuvědomují, že až tomu jejich "miminku" bude 20 let, jim bude šedesát a určitě nebudou mít na výchovu stejný, moderní náhled a hlavně v tomhle věku, už chtějí mít lidé klid...nevím. Je to jen můj názor, záleží na každém jak se cítí.

Dítě jsem si chtěli pořídit, až vystudujeme vysokou školu, vybudujeme si nějaké postavení v práci, koupíme a zařídíme si krásně byt. Když jsme vše měli a chtěli mít miminko nešlo nám to...klasika. Vše ale dobře dopadlo a první dítě jsme měli v 29 letech. Nevím jestli je to pozdě, ale pro nás to bylo akorát. Dříve bych si to ani nedovedla představit. Mít miminko ve 20 letech jako měla moje maminka, na to jsem opravdu nebyla připravená. Nelituji ničeho. Nyní se pokoušíme o druhé dítě a jestli vše vyjde, tak by mohlo přijít když nám s partnerem bude 32 let.Nejsme asi úplně názorný příklad pozdního těhotenství, ale přeci jen jsme první dítě neměli zase až tak brzo....myslím si ale, že mít dítě třeba ve 45 letech nebo později, je fakt dost riskantní a to nejen pro matku, ale i pro dítě. Každá žena ale svoje mateřské pudy cítí jinak, nebo nenajde toho pravého, nebo prostě nemá čas. Dneska musí ženy honit kariéru, stejně jako muži, je taková doba. Tak se mějte. Martina